This Summer Will Be Awesome: Spontánnost nadevše!

A teď konečně k dnešku (teď už včerejšku)! Ten byl docela spontánní. Vůbec jsem neměla tušení, co budu dělat. Vstala jsem až ve 12 právě proto, že jsem stejně neměla žádný plán. Pak mi napsala kámoška, jestli nepůjdeme na brusle. Začala jsem o tom přemýšlet a byla by škoda celý krásný den jen sedět a nic nedělat, že?

Přijela autem asi kolem čtyř a oznámila mi, že musí ještě na poštu okopírovat maturitní vysvědčení. Tak se tedy jelo. Když už jsem byla u té pošty, uvědomila jsem si, že bych si mohla vybrat nějaké peníze, jelikož je stejně budu potřebovat na sobotní akci. A když už jsem měla ty peníze, napadlo nás obnovit starou tradici, koupit si nanuk a energeťák a sednout si k řece. A to jsme taky udělaly.

Koupily jsme si Semtex, dva Twistery a odjely ke mně. Na našem oblíbeném místě u řeky bohužel někdo seděl, tak jsme musely na jiné, ale to bylo asi ještě lepší. Dojedly jsme nanuky, usadily se probíraly nové drby. Po chvíli jsme otevřely náš slavný Semtex a zjistily, proč se vlastně jmenuje CRAZYYYY. Byl fakt dost kyselý, ale dalo se to zvládnout. Asi po hodině mě napadlo, že bych mohla zavolat nejlepšímu kámošovi, jestli nechce na brusle s námi. Jak jsem předpokládala - byl nadšený!

Dojeli jsme autem na místo činu, nasadili si brusle (já samozřejmě i chrániče, protože jsem začátečník a pořád to neumím). Ze začátku jsem byla zase rozklepaná a vůbec mi to nešlo, ale ukázalo se, proč ráda bruslím s kámošem! Je na mě hodný! A jelikož byl u toho, kdy jsem na nich před dvěma lety stála fakt poprvé, zdálo se mu, že bruslím už teď jak pán (no dobře, přeháním). Nakonec jsme najezdili přes 10 km. Vím, pro normální bruslaře to asi není moc, ale pro mě je to výkon! A musím uznat, že ke konci už mi to fakt šlo. Dokonce už méně panikařím, když jedu z kopce, ale ještě pořád mě musí někdo chytat.

Když jsme dojeli zpátky k autu, nemohlo samozřejmě chybět focení, které jsme plánovali už od začátku. Sundala jsem si chrániče, ať na fotce jako nevypadám tak blbě a šlo se na to. Chtěli jsme být na fotce všichni a tak kámoš nastavil samospoušť. Takové vtipné focení samospouští jsem ještě nezažila. Ne, že by nastavil třeba 10 sekund, ale jeho mobil reagoval na to, když někdo zařval "FOTOOO". Takže si umíte představit, jak to vypadalo vtipně a jaká to byla sranda. Tři magoři na bruslích řvou do nekonečna "FOTOOOO". Bylo to boží!

Dojeli jsme domů, půjčila jsem kámošce knížku Bez naděje a tímto dnešní zábava skončila. Teda vlastně neskončila, jelikož jsem se poté rozhodla založit si tento blog. Tady zábava teprve začne! Tak tedy dobrou noc, pokud jdete spát. Já jdu pokračovat ve čtení Hypnotizéra od Keplera, takže doufám, že se zase nebudu moc bát.